Medicína psa – cesta bdělého snění a věrnosti své vnitřní autoritě

„Jsem pes, bezmezně milující náčelník kmene svého vnitřního plamene. Provedu tě temnotou podsvětních světů, abys mohl spočinout v zemi Bohyně, kde znovu nalezneš sílu důvěřovat svému vnitřnímu hlasu a odvaze činit svá vlastní rozhodnutí.“

Keltská tradice Psa – Cú

Druidové pokládali psa (Cú) za velmi důležitého ochránce a spojence, který v sobě nese významné aspekty oddanosti, vedení a léčení.  Proto mohl pes své chráněnce provázet na cestách v tomto i příštím životě.

V mnohých svatyních, které byly zasvěceny léčení, byly na oltářích nalezeny sošky psa. Psí tradice je spojena s hvězdou Sirius, ke které se váže rozlehlá mystická mytologie. Psí archetyp je také propojen s aspektem vody.

Pes jako čestný titul

V knize „Keltské orákulum zvířat“, se můžeme dozvědět, že: „Keltské vyslance doprovázeli psi jako strážci a při uznání role ochránců psů, se stal výraz „pes“ čestným titulem, který byl udělován náčelníkům, válečníkům, hrdinům a vítězům. Dokonce i někteří králové byli takto poctěni, např. britští králové Cunoglasus (Krotký pes) a Cunobelinn (Pes boha Beli).“

Strážce mystéria přechodu do jiné reality

Druidská tradice psa považuje také za strážce mystérií, který hlídá pomyslný vchod do „jiného světa“. Pes může být ohnivým a nelítostným ochráncem, nebo naopak svého chráněnce vést temnotou i vodami nevědomí na podsvětní cestě do skrytého království bohyně.

Smrt představuje okamžik přechodu mezi tímto světem a skrytým mystériem. Pes stojí na prahu těchto přechodů do „jiných“ realit, aby je ochránil a zároveň mohl nabídnout věrnou službu svého bezpečného vedení.

Keltské orákulum říká: „Tak jako pes hlídá svého pána v materiálním světě, aby mu nikdo neublížil, stejně tak i v Jiném světě pes vede a chrání duši zemřelého. Z toho důvodu řady psích figurek často doprovázely staré Kelty do hrobů a oblíbení psi byli pohřbíváni s jejich majiteli. Později se ze stejného důvodu objevily kresby psů na náhrobních kamenech.“

Spojení psa a vody

K psímu propojení s vodním archetypem se traduje mnoho dávných keltských příběhů, ve kterých byly druidské (i keltské) bohyně často znázorňovány se psími společníky. Tradovalo se, že také různé vodní plochy jako kaluže, jezera a moře fungují jako průchody do „jiného“ světa a jako strážci i ochránci těchto míst byli kresleni psi, kteří kráčeli do moře.

Keltské orákulum uvádí: „Když v legendách vstupovali do moře nebo do jezera, vstupovali tito psi vlastně do magického Jiného světa nevědomí, snů, do života po smrti, ve kterém jsou všechny věci obnovené, vyléčené a kde nacházíme nesmrtelnost.“

Pes v toltécké tradici

„Jsem pes. Ukážu vám cestu! Budu vám věrný, jako vy musíte být věrní dárci života.“ (Victor Sanchez)

V tradici původních historických Toltéků byl pes (Itskuintli) velmi respektovaným zvířetem i duchovním archetypem. Itskuintli je označen specifické rasy psa, která v Mexiku žila ještě dávno před příchodem Španělů a je zachována dodneška.

Victor Sanchez říká, že „Tito psi mají tmavou a holou kůži kromě vršku hlavy a konce ocasu.“ Toltékové také věřili, že archetyp psa sebou nese cnost věrnosti a schopnost cestovat do jiné reality našeho já a čerpat tak moudrost a léčení z tajemného a magického světa naší duše.

Itskuintli a šamanské cesta duše

Podobně jako v druidské tradici, také v toltécké společnosti žil tento pes po boku králů a šamanů. Victor Sanchez ve své studii toltécké filosofie uvádí:

„Itskuintli byl považován za průvodce a společníka na cestě do oddělené reality šamanského transu. Jako společník šamana symbolizuje Itskuintli také zbytky vědomí, které zůstávají ve světě snů, když opustíme své normální já a vstoupíme do svého druhého já, které je kouzelným aspektem naší osobnosti.“

Moje vnímání symboliky psího archetypu

Pochopit komplexní význam archetypu psího sdělení je mou celoživotní výzvou a dobře si uvědomuju, že vše co zde bylo o psí medicíně řečeno, nikdy nemůže obsáhnout hloubku a intimitu spojení, které v různých domorodých tradicích pes  hrdě připomíná.

Pes je smečkové zvíře, má rádo řád i autoritu a zároveň je mu vlastní schopnost kooperovat se skupinou své vlastní smečky. Pes vykazuje velmi specifickou intenzivní věrnost člověku a snadno se dotýká jeho srdce a duše. 

Psí bezpodmínečná láska není slepá ani naivní. Možná se více podobá lásce zemské bohyně, která vyživuje, sytí, dává, udržuje a neustále rodí. Pes dokáže autoritativně prosazovat své cíle, ale stejně tak se ve vteřině umí změnit a lehkomyslně se pohroužit do hry a žít pouze svou aktuální přítomností.  Život se psem je velkým darem pro člověka. 

Avšak mít v sobě psí duši, je výzvou i ctností, protože tak jako je důležitá silová, ochranná a rozhodná část psího úsudku, stejně tak by psí lidé neměli zapomenout, že byli také obdařeni vrozenou vlohu magického vnitřního vedení. Tato součást psího vedení je provádí na cestách sněním, kreativními vizemi a životními vášněmi spojenými s magickou a posvátnou součástí naší existence.

Pes je člověk magický a mýtický a zároveň je to hravé dítě, které miluje momenty objevování zázraků naší každodennosti.
Haf!

Zdroje:

• Philip and Stephanie Carr-Gomm: Keltské orákulum zvířat, 2008.
• Victor Sanchez: Toltécké Orákulum, 2004.
• Napsáno pro časopis Jóga Dnes v květnu 2017.
•  ©Tereza Ghose