Přichází k nám v noci když naše tělo i mysl obklopí temnota. V tom momentě se dotkne našeho srdce a zanechá v něm hlubokou stopu. Někteří z nás jí znají, protože jim odhalila svou tvář. Jiní se s tísnivým pocitem probouzí a marně se snaží vzpomenout, zda se jim zdálo něco nádherného nebo strašlivého. Ona je obojí – nikdo před ní nezůstane neodhalen. Zuřivě konejší a ochraňuje své děti, protože není nic děsivějšího než ona. Každý kdo se uchýlí pod její ochranu a bude ji ochoten vydat ze sebe vše kým je, toho zahrne svou dynamickou energií, protože ona je přírodou samotnou.

Archetyp Kálí v indické mytologii

Kálí v sobě nese kontrast temné, divoké až chaotické energie, kterou vyvažuje její energetizující, roditelská i ochranná esence téhož. Kálí je vážná a hluboká. Lidé se při kontaktu s ní musí ušpinit, protože ona překračuje veškerá společenská tabu, dokonce překračuje i tabu žitého řádu života a smrti. Sama se musela stát mnohem temnější než démoni, které měla porazit. Je ženským ztělesněním Šivovy destruktivní energie. K jejímu zrodu se traduje mnoho příběhů, tím neznámějším je zrození Kálí z hněvu bohyně Durgy.

Příběh říká, že když Durgu obtěžovali démoni, zrodil se v ní tak velký hněv, že se jí v tu chvíli rozskočilo čelo a z něho do boje vyrazila Kálí (černá) a všechny démony zničila. Kálí je tak vykládána jako chaotická hněvivá personifikovaná síla bohyně Durgy.

Kálí je zobrazovaná vždy v černé barvě, má mnoho rukou, její vlasy jsou divoce rozcuchané, na krku náhrdelník z lidských hlav, dlouhý vyplazený jazyk rudý krví obětí. Často je vyobrazená tančící na ležícím Šivovi. Tento obraz se mnohdy vykládá tak, že když se Kálí rozhněvala byla ještě nebezpečnější než Šiva a nikdo ji neuměl zastavit, pouze on, její manžel. Lehl si před ní, protože věděl, že jen tak se zastaví, když si uvědomí, že právě vkročila nohama na svého muže, což je velké znesvěcení. Poté v hněvu ustala.

Také proto, že je Kálí (obyvatelka žárovišť) tak úzce spjata se Šivou, oba se zdržují na kremačních posvátných místech a nemají žádné sociální vazby. Jako mocní ochránci jsou připravení vstoupit do srdcí i myslí těch adeptů, kteří se rozhodnout nabýt velké moci i vědění a nebojí se při tom zajít až na hranici života a smrti.

Ke Kálí se nikdo nemůže uchýlit z lehkomyslnosti či zištných důvodů, poté by byl zničen.

Kálí je ztělesněním velké ochrany a velké destrukce, protože život a smrt jdou ruku v ruce a z jednoho se rodí druhé, proto i ona obrozuje a obnovuje duše lidí, potom, co v nich spálí veškeré vášně a lpění. Avšak ke svým uctívačům, ke svým dětem, dokáže být dobrou naslouchající ochrannou matkou. Možná právě tyto její aspekty ji v hinduismu dávají do pozice emočně nejintenzivnějšího uctívání.

V knize „Obrazy ženství v náboženských kulturách“, se mluví o lidové brožurce „Káli upásná“  ve které se píše, že Kálí nosí v uších zavěšené mrtvolky dětí. Což se vykládá, že chová své ctitele nevinné jako děti blízko svých uších, neboli, že její uši jsou vždy nablízku ctiteli upřímnému jako dítě. Podoba Kálí je děsivá – to znamená, že při spatření její pravé podoby se obyčejní lidé polekají. Avšak ten, v jehož mysli bohyně sídlí, se bát nemusí. Člověka oddaného bohyni Kálí se bojí i sám Kál – bůh času a smrti.

Kálí jako temný archetyp destrukce

Kálí patří mezi velmi silný a fascinující archetyp, který dává veřejně na odiv svou protikladnost, chaotičnost, neuchopitelnost, děsivost, mocnost. Vzhledem k tomu, že Kálí rozbíjí řád, pravidla, morálku a vše to, co člověk zkonstruuje, je to vlastně ona, kdo rozbíjí náš známý kosmos, vrhá nás do chaosu a opět rodí řád nový. Ona se totiž nikoho neptá, nikým se nesvazuje, není síla která by ji mohla zastavit, pouze Šiva, její druh, manžel, on jediný umí uklidnit její pulzují energii. Kálí je ta, která v Šivovi vždy probouzí nebezpečné a destruktivní chování, vybízí ho k tanci, který může zničit celý svět i vesmír. Je zajímavé, že je to právě vždy Šiva, který jako jediný může utišit, uklidnit Kálí.

Proto v indické tradici patří „vyznávání“ a odevzdávání lásky Kálí k velmi mezní a často trýznivé cestě životem. Kálí je všechno jen ne neměnnou stabilitou. Ona si libuje v rozbíjení iluzí, ničení zaběhlých perspektiv. Chce aby člověk nahlédl pravdu v její surové podobě, chce aby se člověk ponořil až na samé dno, ve kterém leží celé vědění.

Právě proto jsou mnozí její vyznavači známí tím, že žijí na odlehlých či tabuizovaných místech blízko zániku, zápachu a smrti. Provádějí zde modlitby největšího odevzdání, odříkání a pohroužení a často následují nějakou formu fyzické sebetrýzně. Abychom se aspoň trochu dotkli tohoto významu, který Kálí reprezentuje, že se její archetyp konfrontuje s celou lidskou společností jako takovou. To, co je pro nás nečisté je právě to, čemu ona požehná.

Kálí nedodržuje žádné pravidla a zákony, ctí pouze spalující vítěznou divokost.

Rámprasád často říkal, že stát se dítětem Kálí, znamená trpět, vzdát se požitků a radostí okolního světa. Kálí běžně nedává to co je od ní očekáváno, ale právě ona dovoluje zakusit svým dětem vizi jejich vlastní podstaty, která není limitovaná materiálním nebo fyzickým světem.

Kálí – ochranitelka a porazitelka temna

Byla to vždy ona, žena bohyně, která v sobě uměla probudit takovou sílu a destrukci, až dokázala zahubit temnotu a démony okolo. Kálí je v prvé řadě ochranitelka, která ochraňuje vše živé, ale rozběsní – li se, poté se už nezastaví a je schopna život bez zaváhání vzít. Je tak mocnou živočišnou přírodní silou, že není nic, co by jí v jejím pohybu mohlo zastavit, snad jen Šiva. Proto je také strůjkyní chaosu.

Musela se sama stát chaosem, aby mohla opět nastolit řád.

V mnohých mýtech se vypráví o tom, jak se v Parvátí probudila Kálí, když byla nucena pomoci svému muži Šivovi. Podobě se o Kálí mluví v souvislosti s dalšími bohyněmi, ve kterých, snaha o záchranu milované osoby, otevřela Kálí, která se potom skrze ně přímo projevila. Samotná Kálí je touto univerzální neovladatelnou silou, ale i ona má mnoho dalších rozdílných podob, které nesou rozdílné charakteristiky – Dakshina, Smashána, Bhadra, Guhya, Kála, Kámakála, Dhana, Siddi, Candiká. Je nositelkou mnohých jmen a mnohých podstat.

Kálí – matka svých dětí a její poutní místa

Vnímání Kálí jako matky není nejčastější, ale je nejsilnější v Bengálsku. Právě Západní Bengálsko a zejména Kolkata jsou nevýznamnějšími centry jejího kultu, ale také v ostatních částech Indie se jí dostává velké úcty a respektu. Nesmírně důležitým poutním místě v Kolkatě je Dakshineswar Kali Temple – místo vybudované pozoruhodnou ženou Rani Rasmani, která sem přizvala osobnost, která je s Kolkatou a Kálí intenzivně spjata – pobýval zde Ramakrishna (jehož pozdějším žákem se stal Vivekanada).

Ramakrishnovo odhodlání osobně poznat matku Kálí bylo tak nesmírné, že mu zasvětil celý život a příběhy praví, že dosáhl setkání po kterém tak toužil a ještě v ještě více tak lidem zpřítomnil Kálí v její mateřské a ochranitelské podobě.

Můj první Dakshineswar

Když jsem před několika lety osobně vstupovala do chrámového komplexu Dakshineswaru, ještě jsem o Kálí ani tomto místě nic nevěděla. Bylo mi zde dobře, měla jsem pocit, že mě místo vítá. Velké nádvoří bylo přeplněné, tak jako ostatně vždy všechno v Indii. Téměř nevědomě jsem se postavila do jedné z čekacích řad. Bylo obrovské horko. Kolkata vstupovala do svého léta. Ani jsem si nebyla jistá, že chci vstoupit dovnitř a spatřit sochu Kálí.

Najednou se otevřely postranní dveře chrámu, které vedly přímo do hlavní svatyně. Lidé okolo mě se rozběhli, tak jsem se přidala a najednou jsem se ocitla v nové řadě, v té, která měla za pár okamžiků vstoupit do svatyně. Uvnitř to bylo neskutečně rychlé. Světla, hlasy, nářky, ženy vzývající Kálí a vyplazující jazyky, tmavá místnost plná lidí….a ona. Rudě zářící oči, její černé tělo a ostré oči, velká socha Kálí. Oněměla jsem překvapením, dokonce jsem v ten moment zapomněla říct své přání, pro které jsem tam přišla.

Na moment se vše zastavilo a poté mě v plné síle indického davu, kdosi vystrčil ven. Měla jsem zajímavé emoce. Nedokázala jsem potlačit obřadný pocit. Když mi potom manžel vyprávěl, že jsem dostala velké požehnání, že jsem mohla vkročit dovnitř a ještě k tomu ihned, až mnoho měsíců poté jsem naznala, že není vůbec snadné dostat se do tohoto chrámu a ještě k tomu přímo do svatyně. Mnohé rodiny se o to pokoušejí několikrát do roka a nejsou vždy úspěšní.

Po této zkušenosti jsem si více všímala menších domovních chrámků na ulici kde jsem žila a zhluboka nasávala všudypřítomný chaos a inspirativní sílu tohoto prostředí. Právě v Kolkatě, která je místem největších oslav Durgy a Kálí, jsem napsala mnohé kapitoly své knihy Jako pták ses narodila. Všude byla ona – ženská bohyně vyobrazená vždy v drobných odlišnostech.

Ocitla jsem se v království nesmírné, překrásné, děsivé a divoké bohyně – matky světa.

Kálí jako naše divoká životní síla

Dnes Kálí prožívám jako intenzivní, ohnivě vyživující i pálivou divokou sílu. Vždy když se blíží konec října, náš český čas dušiček a indický čas Kali Puji a Divali, tak se ve mě něco mění. Rozdmýchává se ve mě zvláštní oheň a chová se jako dvojsečná zbraň. Ke Kálí chovám úctu, lásku i obezřetnost. Cítím a ctím její léčivou temnotu, ve které se rodí světlo hvězd. Vnímám, že je natolik intenzivní rodící i smrtící silou v nás a kolem nás, že dokáže pohltit veškeré smutky, naše vnitřní démony i překážky, které nám nedovolují stávat se plně živými.

Kálí nám přináší vědomou volbu o tom, jak pečovat o naši životní sílu – můžeme ji používat k destrukci či sebe destrukci, nebo s ní můžeme tvořit, plodit a léčit.

Nemusíme se bát temnoty, protože je a vždy bude naší součástí. Právě z neproniknutelného neznáma se rodí veškerý život i všechny životní příležitosti. Kálí je most mezi nimi a bude následovat naše přání, pokud ho v myšlenkách na ni vyslovíme zřetelně a upřímně. Naše síla nám může sloužit a máme možnost pochopit, že nikdy nebylo cílem přírody potlačit naší nezkrotnou a divokou část.

Kálí představuje tmu, která pohlcuje veškeré světlo, aby tak mohla dát zrození novým hvězdám. Je to těhotná temnota, která rodí světlo v nás. Nebojme se jí a naučme se s ní pracovat. Kálí nás může utěšit a provést temnotou zpět do naší síly, může nám pomoci zbavit se strachu a ukázat nám náš pravý potenciál.

Mantra pro Kálí

Možná by jste se s vaší divokou silou chtěli také propojit skrze archetyp Kálí. Tato mantra je účinná pro dosáhnutí velkých životních změn a zahnání vnitřní temnoty. Rozhodně ji ale užívejte s respektem a čistým záměrem! V následujícím textu je Kálí uctívána třemi jmény: jako Čamunda (ničitelka), Durga (bojovnice) a Annapurna (velká plodnost).

Doporučuju si večer zapálit svíčku, naladit se na svůj střed, stanovit si jasný záměr a poté začít recitovat nebo zpívat tuto mantru. Sledujte jako pocity v těle i mysli vám vyvolá a poté setrvejte nějaký čas v tichu. Dovolte svému světlu, aby začalo zářit z temnoty noci.

„Čamunda Hey Kali Ma, Annapurna Kali Ma, Kali Durga Kali Ma, Maha Kali Kali Ma.„

„Vítej, bohyně Kálí, ničíš, co má být zničeno. Potíráš, co je třeba potírat a vytváříš místo pro bohatý dostatek. Moje velká matko Kálí!„

Zdroje:

Ajit Mookerjee: Kali – The Feminine Force, 1988.

Blanka Knotková – Čapková a kol.: Obrazy ženství v náboženských kulturách, 2008.

David R. Kinsley: Hindu Goddesses, 1988.

Elizabeth U. Harding: Kali – The black goddess of Dakshineswar, 1993.

Kathleen M.Erndl: Victory of the mother, 1993

Ó matko Lakšmí, dej mi dar – magické obřady bengálských žen: z bengálštiny přeložila Hana Preinhaelterová, 2007.

Tracy Pintchman: The rise of the goddess in the hindu tradition, 1994.

Gertrud Hirschi: Mantry, Fontána 2018.

© Tereza Ghose